10.10
Zaměstnávání "státních" pojištěnců z pohledu zdravotního pojištění
Ing. Antonín Daněk
Dotaz
V naší společnosti zaměstnáváme velký počet osob, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, například důchodce, studenty, ženy na rodičovské dovolené apod. Můžete nám blíže objasnit podmínky platné pro tuto specifickou kategorii zaměstnanců?
Právní předpisy
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 6 odst. 2 ZNP
-
§ 7a odst. 1 ZNP
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Odpověď
Kompletní výčet osob, za které platí pojistné stát, naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 ZVZP. Při zaměstnávání těchto osob platí specifická pravidla, která zaměstnavatele po finanční stránce určitým způsobem zvýhodňují, a pokud to okolnosti umožňují, přijímají zaměstnavatelé i z těchto důvodů právě tyto osoby.
Jsou-li tyto osoby zaměstnány, pak zaměstnavatelé (kromě formy pracovní smlouvy) často využívají pracovněprávní vztahy jdoucí mimo pracovní poměr, tedy dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. U obou typů dohod došlo ve zdravotním pojištění s účinností od 1. 1. 2015 k podstatné změně, kdy se pro účel vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele. Osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele) se považují z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance tehdy, dosáhne-li zúčtovaný příjem alespoň 2 500 Kč. Aby byla osoba pracující na základě dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) ve zdravotním pojištění zaměstnancem, tedy s povinností přihlášení osoby jako zaměstnance a placení pojistného zaměstnavatelem, musí dosažený příjem převýšit 10 000 Kč. Ve zdravotním pojištění se nebere v úvahu problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu, důležitá je výhradně výše příjmu zúčtovaná zaměstnanci za rozhodné období kalendářního měsíce. Podotýkám, že i v případě, kdy je osoba, za kterou platí pojistné stát, zaměstnána na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a příjem za určitý měsíc poklesne pod "rozhodnou" částku (viz výše), musí být taková osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc (případně měsíce) odhlášena, i když je registrována u zdravotní pojišťovny v kategorii osob hrazených státem.
Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu, za kterou je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného i stát, nemusí u sjednaného pracovněprávního vztahu dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Pojistné se tedy odvádí ze skutečné výše příjmu u:
-
pracovní smlouvy při jakékoli výši příjmu,
-
dohody o pracovní činnosti za podmínky že příjem činí alespoň 2 500 Kč,
-
dohody o provedení práce tehdy, pokud příjem převyšuje 10 000 Kč,
včetně sčítání příjmů z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Taktéž OSVČ – "státní pojištěnci" - nemusejí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ, platný pro podnikatelskou sféru, ale tímto vyměřovacím základem je sazba 50 % skutečných příjmů po odpočtu výdajů.
Aby mohl zaměstnavatel odvádět za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího, než je v roce 2017 zákonné minimum 11 000 Kč, musí mít k dispozici doklad resp. potvrzení o skutečnosti, že zaměstnanec má u zdravotní pojišťovny nárok na zařazení do některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát, podle již citovaného § 7 odst. 1 ZVZP, například doklad o přiznání důchodu, pobírání rodičovského příspěvku, o studiu apod. Oznamování vzniku resp. zániku nároku na zařazení zaměstnance do kategorie osob, za které platí pojistné stát, musí zaměstnavatel provést vždy, pokud se k němu tato informace dostane. Nelze se spolehnout například na prohlášení dotyčné osoby, že ji již přihlásil jiný zaměstnavatel nebo škola apod. V tomto případě se jedná o velmi důležitou povinnost zaměstnavatele, neboť v případě nepřihlášení takové osoby, je-li zaměstnavateli tato skutečnost známa, přichází příslušná zdravotní pojišťovna o pravidelné měsíční platby pojistného od státu ve výši 920 Kč (od 1. ledna 2017).
Nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, a to pouze v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod.
ZÁKLADNÍ ZÁSADY
Při placení pojistného na zdravotní pojištění se u zaměstnaných osob, za které platí pojistné stát, vychází především z těchto podmínek:
-
za takovou osobu odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše zúčtovaného hrubého příjmu,
-
u těchto osob tedy není důvod k provedení dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu,
-
při neplaceném volnu nebo neomluvené absenci, v obou případech trvajících po celý kalendářní měsíc, se neodvede žádné pojistné, vyměřovací základ činí 0 Kč (není-li do daného kalendářního měsíce zúčtována třeba nějaká odměna),
-
při neplaceném volnu nebo neomluvené absenci, trvajících pouze po část kalendářního měsíce, činí pojistné 13,5 % ze skutečně dosaženého příjmu zaměstnance. To znamená, že vyměřovací základ může být i nižší než 11 000 Kč.
-
pokud není pojištěnec registrován v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý kalendářní měsíc, musí být zabezpečen odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání dané skutečnosti [§ 3 odst. 9 písm. c) ZPZP],
-
je-li osoba, za kterou platí pojistné stát, zaměstnána a současně podniká, pak v takovém případě obdrží zdravotní pojišťovna tři platby – od státu, od zaměstnavatele i od osoby samostatně výdělečně činné.
Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.
S ohledem na výše uvedené neovlivňuje u "státních pojištěnců" placení pojistného zaměstnavatelem například:
-
rozsah pracovního úvazku,
-
délka trvání zaměstnání v rozhodném období kalendářního měsíce,
-
období nemoci,
-
jiné zaměstnání či souběžná samostatná výdělečná činnost apod.
V následujícím textu si v právních podmínkách roku 2017 formou příkladů ukážeme postup zaměstnavatele při výpočtu výše pojistného při zaměstnávání osob, za které platí pojistné stát.
Příklad č. 1
Starobní důchodce byl na základě pracovní smlouvy zaměstnán v období od 3. 4. do 20. 4. s hrubým příjmem 4 800 Kč.
Zaměstnavatel vypočítá a odvede pojistné ve výši 13,5 % z částky 4 800 Kč, tj. 648 Kč. Jednu třetinu (216 Kč) srazí zaměstnanci, dvě třetiny (432 Kč) uhradí ze svých zdrojů. Délka trvání zaměstnání nemá na výši placení pojistného žádný vliv, protože za tuto osobu hradí pojistné stát po celý kalendářní měsíc.
Příklad č. 2
Poživatel invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně byl v jednom měsíci zaměstnán u dvou zaměstnavatelů. Nejprve pracoval na dohodu o pracovní činnosti od 5. 4. do 12. 4. s příjmem 1 500 Kč. Poté uzavřel s jiným zaměstnavatelem pracovní smlouvu na období od 18. 4. do 25. 4. s příjmem 3 000 Kč.
Protože příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhl "rozhodné" částky 2 000 Kč, neodvádí zaměstnavatel žádné pojistné a ani neplní vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance žádné další povinnosti. Kdyby si však zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti vydělal alespoň 2 500 Kč (bez ohledu na délku trvání zaměstnání), přihlásil by jej zaměstnavatel u zdravotní pojišťovny na dobu trvání zaměstnání a odvedl by pojistné podle zákona. V případě pracovní smlouvy se vypočte a odvede pojistné podle příkladu č. 1. Zaměstnanec bude u zdravotní pojišťovny přihlášen k 18. 4. a odhlášen k 25. 4.
…
